Pravda o Čunkovi aneb pivo nebude

úterý 16. červen 2009 18:14

O víkendu jsem s manželkou navštívil světoznámou pivnici Dačický v Kutné Hoře, abychom zahnali žízeň douškem našeho oblíbeného moku, kterým byla černá desítka Dačický. To pivo nemělo chybu a z různých soutěží si v minulosti přivezlo nejedno ocenění. Jaké však bylo naše překvapení, když mi servírka sdělila, že si musíme dát něco jiného, protože tento druh piva se již přestal vyrábět a že oni ještě nestihli zaktualizovat nápojový a jídelní lístek. To jsem ale ještě netušil, že bude hůř.

bier.jpg

Poplašné zprávy o uzavření kutnohorského pivovaru kolovaly po městě dlouho a nerozšiřovali je zástupci konkurenčních výrobců, nýbrž pocházely z dobře informovaných zdrojů. Pivo se ve městě vařilo již od roku 1300, kdy měšťané získali várečné právo.

Současný pivovar nechal postavit majitel kutnohorské tvrze Lorec Václav Dačický z Heslova. V roce 1589 koupilo pivovar město. V roce 1949 přešel po 360 letech z majetku města pod Sdružený komunální podnik, pět let po znárodnění v roce 1953 byl zařazen pod národní podnik Středočeské pivovary se sídlem ve Velkých Popovicích. V roce 1992 byl vrácen do majetku města. O rok později byla zřízena společnost Pivovar Kutná Hora, s. r. o., kterou ovládala firma Pivovary Bohemia. Městu zůstaly některé budovy. V roce 2002 získala kutnohorský pivovar společnost Drinks Union. Společnost Pivovar Kutná
Hora, s. r. o. byla v srpnu 2007 zrušena bez likvidace a její jmění přešlo spolu s dalšími společnostmi ze skupiny pod nástupnickou Drinks Union. Nizozemská firma Heineken převzala Drinks Union počátkem loňského července. V pondělí 15. června 2009 oznamuje generální ředitel  Heinekenu v České republice pan Lieven van der Borght, že kutnohorský pivovar se zavírá s tím, že výroba značky Dačický se prý přesune do Velkého Března.

Krachující kutnohorskou nemocnici prý zachrání hejtman Rath, i když nevím, za jakou cenu. Pivovar už asi nevzkřísí nikdo. Osobně bych byl raději, kdyby v Kutné Hoře zkrachoval Philip Morris. Není asi náhoda, že turistická atrakce "Kostnice" a továrna na výrobu cigaret stojí těsně vedle sebe...

Jsem si vědom skutečnosti, že kutnohorské pivo většině čtenářů určitě chybět nebude, ale chci vám tu dnes předložit daleko závažnější text, který dokazuje, že ne vždy věci jsou takové, jak se zdají. I já jsem totiž svého času podlehl mediálnímu "úhlu pohledu" i když jsem si častokrát kladl otázku, jestli ono to nebude trochu jinak. Článek je z pera publicisty Dana Drápala, který o tom  ledaccos ví. Tímto vám ho předkládám:

Vyústění aféry Čunek

 

         Aféře kolem Jiřího Čunka jsem se věnoval v mnoha článcích. Jiří Čunek již není předsedou KDU-ČSL a není příliš pravděpodobné, že jeho aféra bude nějak pokračovat, respektive že bude pokračovat za zájmu médií. Rád bych i pro sebe tuto věc nějak uzavřel. Díky této aféře jsem se dověděl mnohé o Jiřím Čunkovi, o KDU-ČSL, dokonce i něco o sobě, ale především o našich médiích a o naší společnosti. Co jsem se dověděl o Jiřím Čunkovi, o KDU-ČSL či o sobě, by nestálo za to, abych s tím obtěžoval čtenáře. To, co jsem se dověděl o našich médiích a o společnosti je však natolik zneklidňující, že považuji za správné tento článek napsat.

         Na volbu Jiřího Čunka jsem neměl žádný vliv a považoval jsem ji za chybu. Byl jsem jako delegát na dvou lidoveckých sjezdech – v roce 2008 v Pardubicích a v květnu 2009 na Vsetíně. Na Vsetíně jsem hlasoval pro Cyrila Svobodu a hned po návratu jsem z KDU-ČSL vystoupil. Důvodem mého vystoupení ovšem nebyl ani v Jiřím Čunkovi, ani v Cyrilu Svobodovi, ani v Miroslavu Kalouskovi. Pro účely tohoto článku nejsou ty důvody důležité, ale abych nedělal zbytečné tajnosti, dospěl jsem k názoru, že se chci více věnovat publicistice než politické kariéře v rámci KDU-ČSL. Přeji KDU-ČSL hodně úspěchů. Cyrila Svobodu považuji v dané situaci za nejlepší volbu, složení vrcholných orgánů strany za nadějné, ale sám jsem podstatně pravicovější než průměr KDU-ČSL. A především bych neuměl dělat politiku v jejím rámci. Chci ale, aby bylo naprosto jasné, že neodcházím zklamán a ve zlém.

         Na aféře Čunek se mi začalo něco nepozdávat poměrně brzy. Žaloba za něco, co se stalo bezmála pět let před jejím podáním – v okamžiku, kdy se Jiří Čunek ocitl ve vysoké politice, vyšetřování státním zástupcem Radimem Obstem, který se „proslavil“ tím, jak zacházel s Vladimírem Hučínem, okolnost, že jsem měl velmi dobré osobní reference o majiteli stavební firmy, jež měla údajně Jiřího Čunka uplácet… Těch věcí bylo zkrátka moc. Řekl jsem si, že bych nechtěl být v politické straně, jejíž předseda je korupčník, a začal jsem se o věc blíže zajímat. Po čase se mi podařilo se s Jiřím Čunkem seznámit. Když ke mně pojal důvěru, dal mi k dispozici veškeré materiály, o něž jsem si řekl, a potvrdily se mé nejhorší obavy, že se stal obětí nevybíravého útoku. Současně jsem si začal Jiřího Čunka vážit jako člověka – a vážím si dodnes jej, jeho manželky a celé jeho rodiny. Pokud jsem ho nevolil, tak ne proto, že bych mu osobně nedůvěřoval. Bylo mi jasné, že pro celou řadu lidí by Jiří Čunek byl nepřijatelný (a mám na mysli spíše lidi mimo KDU-ČSL než její členy). Domnívám se, že podobně jako já smýšlely další desítky delegátů lidoveckého sjezdu. Pokud se po sjezdu psalo, že „KDU-ČSL se zbavila Čunka“, tak se to technicky nedá označit za lež, rozhodně to ale není pravda v pravém slova smyslu. Já jsem se ho rozhodně nechtěl zbavit.

         Nevadí mi, když někdo řekne, že Jiří Čunek je neobratný politik. Dokonce by mi nevadilo ani to, kdyby o něm někdo řekl, že je bordelář. Nevadí mi, když někdo namítá, že člověk, který nedokáže vysvětlit veškeré své finanční transakce, nemá co dělat ve vysoké politice. Vadí mi ale, že většina obyvatel je přesvědčena, že Jiří Čunek je nepoctivý člověk.

         Myslím si, že v této aféře média naprosto selhala. Kde zůstal Respekt se svou investigativní žurnalistikou? Jak to, že si nikdo nevšiml, že z policie uniká do médií jen to, co hovoří v Čunkův neprospěch, ale nikdy ne to, co hovoří v jeho prospěch? Bulvár i televize se snažily horko těžko na Vsetíně ulovit někoho, kdo by vypovídal proti Čunkovi. Jistě, v dvacetitisícovém městě určitě nějací takoví lidé jsou; proč ale reportéři neuváděli, že najít tyto lidi vůbec nebylo snadné? Pokud si vzpomínám, pouze Martin Komárek z MF Dnes se pokusil o poměrně objektivní reportáž.

         A tak zatímco předseda vlády i představitel opozice předváděli národu, jak se nemá zacházet s manželkami, které kus svého života obětovaly politické kariéře svých manželů, vyvrhelem byl nakonec Jiří Čunek, jehož rodinu by mu mohlo devadesát devět procent našich občanů závidět.

         Můžete mi říkat, že Čunek je nevzdělaný – prosím. Ale vadí mi, když se z příkladně poctivého člověka udělá korupčník. Tady je něco zásadně špatně.

         Obraťme se k romské otázce. Mně se taky nelíbilo, že některé romské rodiny byly vystěhovány do nevyhovujících domků. O tom se psalo hodně. Nečetl jsem ovšem žádný zasvěcený rozbor toho, jaké měl Jiří Čunek jako vsetínský starosta možnosti danou situaci řešit. Před několika týdny jsem četl v novinách, že budou soudně stíháni dva nebo tři pracovníci zlínského magistrátu za to, že ve městě spadl strom a zabil chlapce. Co kdyby spadl onen pavlačový dům, z nějž nechal Jiří Čunek Romy vystěhovat? Já jsem ten dům viděl – ten k tomu opravdu neměl daleko. Ostatně můžete si srovnat, jak se chová k Romům Vsetín a jak třeba Chomutov.

         Mnohokrát jsem slyšel námitku, že Jiřího Čunka by mohl očistit jen soud. Je to zajímavé, že někteří lidé nevěří státnímu zastupitelství, věří však soudu. Důvěra v soudy poté, co předvedly třeba v kauze Vladimíra Mlynáře, je skutečně pozoruhodná. Já si také myslím, že by bylo bývalo lepší, kdyby celá věc šla k soudu. Ale nesdílím mínění, že pravděpodobnost spravedlivého verdiktu byl byla větší než pravděpodobnost správného rozhodnutí státního zastupitelství.

         Vznikla nám dokonce i nová slova. „Čunkování“, „čunkiáda“ apod. Je mi z toho úzko. Jsem totiž přesvědčen, že před našimi médii si nemůže být nikdo jistý. Jestli bylo možno udělat takového vyvrhele z Jiřího Čunka, půjde to při určitém úsilí udělat s každým.

         Co jsem si z toho odnesl a proč tento článek vlastně píšu? Odnesl jsem si přesvědčení, že tomu, co čteme v novinách, se moc nedá věřit. Je to samozřejmě jiné než za komunismu, ale vlastně složitější.

         A protože nechci zůstat jen u negace, vyústila tato zkušenost i v touhu vydávat periodikum, které bude kritické, ale nikoho nebude neoprávněně zostuzovat. Předplaťte si „Konzervativní listy “.

 

Jiří Beránek

LVA ještě k Jiřímu Čunkovi09:3917.6.2009 9:39:03
LVPár poznámek09:1217.6.2009 9:12:34
JB001pro NULI19:3416.6.2009 19:34:25
NULIJá se v tomhle tématu19:1816.6.2009 19:18:45
Josef ŠevčíkPravda o Čunkovi18:5016.6.2009 18:50:35
V.NovákČunkáda po vzoru hilsneriáda18:4516.6.2009 18:45:50

Počet příspěvků: 6, poslední 17.6.2009 9:39:03 Zobrazuji posledních 6 příspěvků.

Jiří Beránek

Jiří Beránek

Nač momentálně myslím a co mne v poslední době zaujalo ...

Dlouholetý zaměstnanec České národní banky. Nyní OSVČ

REPUTACE AUTORA:
9,07 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.