Sněz co můžeš

pátek 22. květen 2015 18:45

Dělal jsem, co jsem mohl, ale po dvou a půl hodinách jsem měl dost. Všeho.

K 30. výročí naší svatby nám děti darovaly nabitou kartu do restaurace Brasilero U Radnice. Byl to zážitek, který mohu každému doporučit. 

Vzhledem k tomu, že nedávno jsem jel do Prahy autem 2,5 hod. (cca 75 km), dali jsme přednost vlaku. To sice taky není žádná jistota, ale člověk nemusí řešit otázku parkování. 

Do Prahy jsme dorazili dokonce v předstihu oproti původnímu plánu a tak jsme si mohli udělali procházku kolem mého bývalého pracoviště, přes Staromák na Karlův most. Než jsem ale stačil vytáhnout foťák, tak začalo pršet. Díky tomu jsme do restaurace dorazili o hodinu dřív a rozhodně to nebylo na škodu. Ba právě naopak. 

Svého času jsem navštívil podobnou restauraci ve Slovanském domě, ale tady se mi líbilo víc především kvůli interiéru a hlavně kvůli obsluze, která neměla chybu. Konzumace  stylem "all you can eat" má svá specifika, a v každém případě se jedná o výjimečný zážitek. Maso, maso a zas maso. Ovšem maso nejvyšší kvality.

Než jsme se však pustili do ochutávání hovězího, dali jsme si předkrm ze salátového bufetu, který sám o sobě nemá chybu. Na mořské plody na různé způsoby od krevet a chobotnic až po ústřice v našich končinách člověk moc často nenarazí a kdo má chuť může okoštovat i několik vzorků sushi. 

Na začátek jsme si dali místo aperitivu Caipirinho de maracuja, což je lahodný brazilský koktejl. Byl tak dobrý, že si ho manželka dala dvakrát, ale já bych vám to nedoporučoval, protože je třeba mít místo na to hlavní kvůli čemu sem chodí zástupy lidí. Kromě vynikajícího hovězího si ale můžete dát i grilované vepřové, jehněčí nebo sladkovodní rybu či grilovaný ananas nebo banány. Přestože jsem to zapíjel kvůli lepšímu trávení plzeňským pivem, v 15,30 hod. jsem už nebyl schopen dalšího sousta a tak jsme zaplatili a vyrazili na zpáteční cestu k domovu. 

Na nádraží jsme dorazili těsně před odjezdem vlaku a mé obavy, že si nebudeme mít kam sednout, se ukázaly jako zbytečné. Nechápal jsem, proč je ten vagón poloprázdný a proč máme kupé jen pro sebe. To mi došlo ale velmi brzy, když jsme místo nádražím v Libni projížděli nádražím Vysočany. Domů jsme totiž jeli obchvatem přes Nymburk a Poděbrady což mi tentokrát nijak nevadilo, ale litoval jsem všechny ty, co to musí absolvovat každý den. 

A na závěr několik momentek z včerejšího výletu do hlavního města...

 

1.jpg

2.jpg

3.jpg

4.jpg

5.jpg

6.jpg

7.jpg

8.jpg

9.jpg

10.jpg

brasileiro.jpg

 

 

 

Jiří Beránek

Jiří Beránek

Jiří Beránek

Nač momentálně myslím a co mne v poslední době zaujalo ...

Dlouholetý zaměstnanec České národní banky. Nyní OSVČ

REPUTACE AUTORA:
8,99 (VIP)