Ale tohle jsme přece nechtěli

neděle 16. listopad 2014 17:32

Zítra to bude přesně 25 let od vymyšlené smrti studenta Šmída, která byla katalyzátorem událostí, které ovlivnily každého z nás.

Co člověk, to jiný příběh. 25 let je z hlediska věčnosti nic, ale pro někoho to je v lepším případě třetina tohoto pozemského života. 

I já patřím k těm, kteří poslouchaje rádio Svobodná Evropa, uvěřili, že na Národní třídě došlo k masakru jehož důsledkem byla smrt nějakého studenta. Na Národní třídě jsem nebyl, ale dalších protistátních demonstrací na Václavském náměstí jsem se už zúčastnil osobně. Byly to nezapomenutelné chvíle jednoty lidu, který už měl dost komunistické diktatury, a toužil po svobodě. 

S odstupem času vidíme, jak většina z nás byla naivní. Věděli jsme co nechceme, ale problém byl v tom, že každý z nás měl asi jinou představu, co vlastně chceme. Skandovali jsme "svobodu, svobodu, svobodu" ale místo svobody přišla spíš anarchie, protože jsme s tou získanou svobodou neuměli správně naložit. 

Že se nejednalo o žádnou sametovou revoluci, ale důsledek vnitrostranického boje v KSČ, o tom není pochyb. Holt někteří chytřejší členové partaje si uvědomili, že nastal čas na změnu a že je jí třeba využít k vlastnímu prospěchu. Pravdu o podílu STB a KGB na těchto událostech se nikdy nedozvíme, ale jsem si jist, že v tom prsty měli a mají dodnes. 

Co se týče mne, Bůh si tento čas použil k tomu, aby mne přivedl k pokání. 20. listopadu 1989 jsem se stal z Boží milosti křesťanem a to je ta největší událost v mém životě. Získal jsem tu pravou svobodu a to svobodu v Kristu. 

Z tohoto úhlu pohledu hodnotím uplynulých 25 let pozitivně, protože jsem našel ten pravý smysl života. Když se dívám zpět, vidím úžasný Boží plán. Vidím Jeho ruku, která mne vedla a vede, a jsem Mu za to nesmírně vděčný.

Na druhou stranu rozumím lidem, kteří jsou z uplynulých let více či méně frustrování, protože to, co kolem sebe vidí, je nenaplňuje žádnou nadějí. Nedivím se. I já z toho mám občas depku.

Písnička Hanky Zagorové "Maluj zase obrázky" je nadčasová a  text  "ale tohle jsme přece nechtěli" mi dnes přišel na mysl v souvislosti s hodnocením uplynulého čtvrtstoletí. A proto jsem po dlouhé době napsal i tyto řádky. Kdy jindy když ne teď.

Jiří Beránek

Jiří Beránek

Jiří Beránek

Nač momentálně myslím a co mne v poslední době zaujalo ...

Dlouholetý zaměstnanec České národní banky. Nyní OSVČ

REPUTACE AUTORA:
8,99 (VIP)