Zapomenutá sláva Edenu

čtvrtek 4. červenec 2013 22:00

Thank God It´s Friday a pro většinu národa tři dny volna. Nebudu tu psát ani o jednom státním svátku, ale o příběhu, který žijeme

Před námi jsou dva státní svátky spojené s křesťanstvím ale je otázkou, jak blízko či daleko od Boha jsme my všichni sebe nevyjímaje. Nevím, jak blízko k Bohu měli Cyril a Metoděj, jak moc ho znal Jan Hus, jak blízko mu jsou současní faráři, pastoři či jednotliví křesťané, a ani mi to nepřísluší soudit.

Kladu si ale otázku, co jsme udělali s teologií. Rozpitvali jsme Boha, člověka, evangelium a teď máme tisíce, ba možná miliony faktů. A všechno je to mrtvé. Nejde o to, že by jednotlivá tvrzení byla nepravdivá; jde o to, že už nic neříkají. Mohu vám o Bohu uvést několik faktů: Je vševědoucí, všemohoucí a neměnný. Necítíte se mu hned blíže? Těžko.

Všechny naše výpovědi o Bohu zapomínají, že on je osoba. Tozer říká" "V hloubi své úžasné přirozenosti Bůh myslí, chce, raduje se, cítí, miluje, touží a trpí jako jakákoli jiná osoba".  Jak můžeme poznat osobu? Skrze příběhy. Všechny divoké, smutné či odvážné historky, které vyprávíme, nás mají přiblížit k druhým. Musíme se vrátit k Písmu jako k příběhu, neboť Písmo je příběhem. Nepřistupujme k Písmu jako k encyklopedii, v níž hledáme "tipy a triky"

Rozbřesk i západ slunce denně vyprávějí o velkém Božím příběhu. Připomínají slávu Edenu a prorokují jeho návrat. V této souvislosti myslím i na Eden ve Vršovicích. Doufám, že se nenaplní červenobílá pětiletka hrůzy. Já sám se o tomto víkendu chystám do Lužických hor. Ty sice nejsou moc vysoké,  ale místo, které hodlám navštívit je v lůně přírody daleko od civilizace a věřím, že se nám na Malevilu bude líbit. 

Jiří Beránek

Jiří Beránek

Jiří Beránek

Nač momentálně myslím a co mne v poslední době zaujalo ...

Dlouholetý zaměstnanec České národní banky. Nyní OSVČ

REPUTACE AUTORA:
8,99 (VIP)