Fidlovačka a naše hymna

úterý 29. leden 2008 23:07

Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka je název zpěvohry J.K.Tyla, ve které poprvé zazněla česká hymna. Dnes po obědě někteří z nás mohli prostřednictvím televizního přenosu vidět a nebo díky paní Tachecí i slyšet hru,kterou sehráli naši prezidentští kandidáti se sociálnědemokratickými senátory. Vzhledem k tomu, že tam nic nového nezaznělo, chci se s vámi v tuto chvíli podělit o jiný kulturní zážitek.

4.února 2008 tomu bude už 200 let, co se narodil český dramatik a spisovatel Josef Kajetán Tyl. Město Kutná Hora, kde se JKT narodil na toto výročí nezapomnělo a v tomto týdnu proběhne nespočet akcí, které se k tomuto datu vztahují.

První z nich bylo divadelní představení "Hymna", se kterým dnes zavítal do našeho města Ladislav Smoljak se svým souborem "Studio Láďa". Vzhledem k tomu, že miluji cimrmanovský humor, byl jsem zvědav, jak moc se bude lišit tento kus od představeních divadla Járy Cimrmana, kde Svěrák se Smoljakem fungovali a fungují pospolu.
 
Dnešní večerní "muzikál" s celým názvem "Hymna aneb urfidlovačka" je také hra se zpěvy, která se odehrává na Starém Městě pražském někdy před rokem 1834, kdy měla premiéru Tylova "Fidlovačka". U Tyla má písnička "Kde domov můj?" zcela okrajový význam a s dějem jeho lokální frašky vůbec nesouvisí. Ve Smoljakově "Hymně" se ale tato píseň stává ústředním motivem hry jako předmět tahanic mezi českým ševcem, německým krejčím a židovským skladatelem (toho hrál právě Smoljak). V přednášce s hudebními ukázkami, která vlastní hru předchází, se divák měl možnost seznámit s podivnou historií všech písní, které Češi museli za celých 160 let po premiéře "Fidlovačky" poslouchat vstoje a s obnaženou hlavou. Například Deutschland, Deutschland uber alles, Soyuz nerushimi respublik svobodnych a taky třeba Přes spáleniště přes krvavé řeky...

Jedinou vadou na kráse byla návštěvnost. Poloprázdné Tylovo divadlo svědčí o vkusu nejenom místního ale bohužel většinového, českého diváka. 2x do roka sem zavítá například "Travesti show" a divadlo praská ve švech...

Osobně jsem moc rád, že jsem nezůstal doma. Nejsem sice žádný odborník na  divadlo, ale myslím si, že se mohu zcela ztotožnit s názorem pana Vladimíra Justa, který před osmi lety v Literárních novinách napsal: "Smoljakovu "Hymnu" považuji - ve svém žánru - za hru i inscenaci desetiletí. Neznám v českém jevištním humoru a satiře devadesátých let nic, co bych s ní mohl srovnávat."

Co říci na závěr? Mám za to, že i Češi jsou národem, který rád naslouchá své hymně, i když do amerického patriotismu máme daleko. Kolikrát asi uslyšíme českou hymnu na EURO 2008? Nevím. Stejně tak netuším, komu bude libě znít hymna při inauguraci našeho nového prezidenta.  Jenom si říkám, co by asi naší době říkal sám Josef Kajetán Tyl.

Jiří Beránek

Jiří Beránek

Jiří Beránek

Nač momentálně myslím a co mne v poslední době zaujalo ...

Dlouholetý zaměstnanec České národní banky. Nyní OSVČ

REPUTACE AUTORA:
8,99 (VIP)