Jak mne okradli aneb proč mne Stb sledovala

pátek 4. únor 2011 17:00

Dnes jsem se v deníku Metro dočetl, že v Praze kradou hlavně Arabové a Slováci s tím, že ti první hned tasí kudlu.

S těmi Slováky se mi to sice moc nezdá, ledaže by to byli slovenští Rómové, nicméně s Araby mám hodně nepříjemnou zkušenost, která  se mi přihodila nikoli v Praze, ale ve Francii.

Bylo to v létě roku 1980, kdy jsem s kamarádem poprvé vyrazil za železnou oponu. Jak se mi podařilo získat devizový příslib je samo o sobě námět na román, ale o tom třeba někdy příště.

V Paříži jsme strávili nádherné tři týdny, ale zpočátku to rozhodně tak nevypadalo. Hned druhý den po našem příjezdu jsem totiž byl v metru okraden. Teoreticky jsem sice byl na tuto možnost připraven, ale arabští kapsáři byli a pravděpodobně i jsou mistři svého oboru. Strýček Václav, žijící v Paříži již od druhé světové války, mne varoval dostatečně. Přesně mi popsal, jak se to může stát a na co si mám dávat pozor. Stalo přesně dle jeho slov.

Večer jsme strávili toulkami po Montmartru, kde to žilo... Krátce před odjezdem posledního metra ze stanice Sacré-Coeur, jsem na nástupišti zaregistroval skupinku snědých mladíků, kteří se pomalu ale jistě přesouvali směrem k nám. Snažil jsem se svým tělem ochránit Češku, se kterou jsme toho večera seznámili na schodech před světoznámou bazilikou: "Dávej si Moniko bacha na kabelku - jdou po nás". "Ukončete nástup - dveře se zavírají" Obklopeni skupinou Arabů jsme se ocitli uvnitř vagónu. Myslel jsem si, že nejhorší máme za sebou, ale opak byl pravdou. Kabelku jsme sice zachránili, ale já zjistil, že jsem přišel o peněženku. Jak mi ji vytáhli z těsných džín netuším dodnes, ale stalo se. Bylo naprosto jasné, že šlo o organizovanou skupinu a že s peněženkou se mohu rozloučit. Naštěstí jsem v ní měl jenom 60,- Ffrs nicméně jsem podnikl poslední zoufalý pokus. Začal jsem osahávat nejblíže stojícího Araba. Ovšem jenom do té doby, než na mne vytáhl vyskakovací nůž. Pak jsem se urychleně stáhl zpět a byl opět jako beránek...

Moulin.jpg 

Včera jsem se tu zmínil, že možná někdy napíši, proč si myslím, že jsem byl taky středem zájmu československé Stb. Jednou z možností je skutečnost, že jsem toho strýčka z kapitalistické ciziny neutajil, přestože jsem ho nikdy nikde ve svých životopisných údajích neuvedl. Je však pravdou, že strýc Václav nenáviděl Sověty a že každý rok jezdil do Československa trávit letní měsíce. Je taky pravdou, že jsem se s ním každoročně scházíval v hospodě U Fleků, a někdy i u nás doma. Je tedy klidně možné, že tyto schůzky neunikly orgánům komunistické tajné policie. Nebo se soudruhům nelíbily mé zahraniční cesty, které jsem v letech 1980 až 1985 absolvoval. Napadá mne sice ještě jedna možnost, ale to zde napsat nemohu a nechci, protože se týká ještě žijících osob, a nechci sobě a rodině komplikovat život.

Jiří Beránek

NULITrošku pozdě,11:138.2.2011 11:13:28
Milan JirásekNo, pánové nad padesát let.21:267.2.2011 21:26:43
Jiří HermánekTo bych ale ve dvaceti byl schopný rozvědčík, že?07:047.2.2011 7:04:06
TondaRe. Ten s. Hermanek...22:586.2.2011 22:58:26
MichalTen s. Hermánek Tondo22:436.2.2011 22:43:48
J.H.Lemplové a nemakačenkové20:506.2.2011 20:50:01
MichalAle pánové,17:386.2.2011 17:38:22
Tonda"V Parizi kde jsem byl 3 tydny17:206.2.2011 17:20:53
TondaRe. Stehovat se do Francie.17:086.2.2011 17:08:31
Jiří HermánekStěhovat se od Francie? Jenom s dost penězi15:516.2.2011 15:51:06
Monika PetrákováStrýce ve Francii15:106.2.2011 15:10:02
JB001Pane Vaňku11:346.2.2011 11:34:27
VanekRe: a zeptám se jí,10:576.2.2011 10:57:39
ZuzkaBábinko09:346.2.2011 9:34:06

Počet příspěvků: 54, poslední 8.2.2011 11:13:28 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Jiří Beránek

Jiří Beránek

Nač momentálně myslím a co mne v poslední době zaujalo ...

Dlouholetý zaměstnanec České národní banky. Nyní OSVČ

REPUTACE AUTORA:
9,07 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.