Jak rychle zhubnout aneb kráska Maria Alm

čtvrtek 4. březen 2010 20:47

Mám sklon mluvit i psát o věcech, které nejsou populární a které se mnohým nelíbí. Snažím se však, aby byly pravdivé. Dnes však učiním výjimku a podělím se s vámi o dojmy z nedávno skončené dovolené v rakouských Alpách. A připojím i pár fotek na ukázku, že nekecám, že tam fakt bylo nádherně.

Shodou okolností jsme si vybrali termín, který se kryl s konáním OH ve Vancouveru, a tudíž jsem nebyl svědkem této dvoutýdenní párty, protože jsme v apartmánu neměli TV. Jak se však ukázalo, bylo nám i bez ní víc než dobře. A ani ta olympiáda nám nakonec vůbec nechyběla. Neměli bychom na ni stejně čas, nicméně by mne docela zajímalo, jestli finančně to v té Kanadě dopadlo líp než mejdan pořádaný Katkou Neumanovou loni v Liberci.

Co se týče té naší dovči, byla to tak trošku sázka do loterie, ale věřil jsem, že počasí k nám bude milosrdné a že si užijem zimních radovánek do sytosti, přestože u nás doma jsme měli sněhu víc než v Rakousku. A tam ho zase bylo víc než v Kanadě. Vždyť taky pamětníci tvrdí, že v Kutné Hoře bylo tolik sněhu naposledy před 40 lety.

Winter-Maria-Alm.jpg

V rakouském městečku Maria Alm, kde jsme měli na devět nocí pronajatý byt, sice tolik sněhu nebylo, ale na okolních kopcích ho leželo víc než dost. Samotné městečko nebo spíše vesnice je pro Čechy místem prakticky neznámým a tak tam Češtinu prakticky neuslyšíte. Zato Nizozemců tam bylo na sjezdovkách jako máku a měl jsem dojem, že jich tu je víc než Rakušáků a Němců dohromady. Pro úplnost nesmím zapomenout poznamenat, že jsme tu nenarazili na žádné Rusy, což bylo velmi příjemné. Proč? To tu rozvádět nebudu, ale většina čtenářů jistě ví, co mám na mysli. Městečko s poutním kostelem, jehož věž je vyšší než Petřínská rozhledna, je velmi malebné. Leží poblíž Hochkonigu a ten tvoří celému regionu impozantní kulisu. Kabinová lanovka na kopec Natrun začíná hned za kostelem a Billa je hned vedle...

Z Kutné Hory do Maria Alm to je necelých 500 km přes hraniční přechod Dolní Dvořiště, Linec a Salzburg. Když jsme v pátek 19. února odpoledne dorazili do cílové destinace, byli jsme v šoku. Foukal silný jižní vítr a sníh mizel doslova před očima. Ani předpověď na sobotu však nevěštila nic dobrého. S nákupem permic jsme tedy nespěchali a sobotu jsme pojali vyloženě odpočinkově, protože se silně ochladilo a začalo dokonce sněžit. Počasí tudíž že by psa nevyhnal.

Nicméně v neděli jsme se probudili do slunečného rána a hurá na lyže. Koupili jsme si sedmidenní permanentky na celou salzburskou oblast s tím, že každý den budeme lyžovat někde jinde. Samozřejmě že platilo "člověk míní a Bůh mění (ateisté říkaj "matka příroda"). Od neděle do čtvrtka bylo nádherně, což jsme využili k poznávání lyžařských areálů nejenom v blízkém okolí zejména Aberg-Langeck a Natrun s tím, že každému milovníkovi sjezdového lyžování můžu vřele doporučit jednu z nejmodernějších lyžařských houpaček, která spojuje spojuje Maria Alm, Dienten a Muhlbach.

Navštívili jsem také i ledovec u Kaprunu a sjezdové traťě nad Zell am See, ale tady bylo na můj vkus až příliš moc lyžařů. Na pátek jsme si nechali tzv. lyžařský cirkus v oblasti Leogang, Saalbach a Hinterglem. Bohužel počasí nám v tento den nepřálo. I když podle předpovědi počasí mělo býti jasno, od rána v údolí lilo jako z konve a na kopcích padal sníh s deštěm. Navíc nebylo vidět na krok. Tak jsme to brzy zabalili a jeli na oběd. Odpoledne sněžení ustalo a tak se dalo vyrazit alespoň na běžky. Poslední den našeho pobytu v této lyžařsky víc než zajímavé oblasti neměl chybu. Přes noc připadlo pár centimentrů prašanu a celou sobotu byla modrá obloha a teploty pod nulou. Lepší počasí býti nemohlo a tak jsme si zopakovali sjezdovky na vrchu Aberg-Langeck (2000 m).

Dá-li Bůh a budu-li příští rok živ a zdráv, rád bych si tuto lokalitu zopakoval, protože tu jsou překrásné lyžařské terény jak pro sjezdaře, tak pro běžkaře. A navíc jsme ani všechno nestihli...

Po návratu domů jsem s uspokojením konstatoval, že aktivní sportování je mnohem lepší než pasivní ponocování s našimi hokejisty. Doma jsem v televizi stihnul pouze Bauera na padesátce, ale vypadalo to, že je unavený stejně jako já. Nicméně já si žádnou medaili z Alp nepřivezl, ale to nic nemění na skutečnost, že se zimní dovolená vydařila. A teď už by mohlo přijít jaro...

Bohužel to vypadá, že si ještě chvíli počkáme. O víkendu má prý někde napadnout až čtvrt metru nového sněhu. Uvidíme, jak to bude vypadat na silnicích a jak to ovlivní víkendové zápasy jarní části naší Gambrinus ligy. Ještě že sešívaní hrají s Českými Budějovicemi až v pondělí a že máme vyhřívaný trávník. Jedno je však jisté. Zima v Edenu bude určitě větší než byla v Alpách. Tam mi totiž nebylo chladno ani když bylo pod nulou. Mimochodem za týden lyžování jsem shodil víc než dvě kila a to jsem nedržel žádnou dietu. Pravý opak byl pravdou. Stačí se ale jen trošku víc hýbat a výsledek se zaručeně dostaví :-)

A na závěr pár momentek:

MariaAlm.JPG

nightMariaAlm.JPG

Aberg.jpg

Aberg1.jpg

Aberg2.jpg

Aberg3.jpg

Aberg4.JPG

vrtulnik.JPG

Kaprun.jpg

Hochkoenig.JPG

family.JPG

Jiří Beránek

Jiří Beránek

Jiří Beránek

Nač momentálně myslím a co mne v poslední době zaujalo ...

Dlouholetý zaměstnanec České národní banky. Nyní OSVČ

REPUTACE AUTORA:
8,99 (VIP)